Vše je o přístupu. Pamatuji, jak jsem v dobách vysokoškolského nadšení tahal staré noviny z Olomouce do Prahy, poněvadž tam nikde jsem nenašel sběrné suroviny (určitě tam byly o tom nepolemizuji) Stejně tak s biopopelnicí, také u nás nebyla, tak jsme s chotí uzavřeli smlouvu na nás a sbírá do ní celý dům..pravda, je to náročné, musíme jí každých 14 dnů vyvážet ( a kdo má čas myslet ve všem tom pracovním shonu na nějakou popelnici..občas zapomeneme), což děláme na střídačku ještě s jednou domácností, která se uvolila s námi do toho jít..dobré je, že slupky od brambor už tam hází skoro celý dům..nesyslit na tři dny, jakoby měla přiít tříletá vojna je také otázkou cviku umírněnosti..jen v dnešní době je umírněnost téměř sprosté slovo, ale časy a lid se mění....