Je libo mravence?

O víkendu jsem ochutnával mravence s velkými zadky. V Kolumbii je to vyhlášená pochoutka, hormigas culonas. Culonas opravdu doslova znamená prdelatí, respektive prdelaté, protože mravenci jsou ve španělštině rodu ženského. A když se jeden oprostí od toho, že je Evropan (jíst prasata je OK; jíst koně trochu divný; psi a kočky se nejedí, protože jsou to domácí mazlíčci; králíci jsou sice domácí mazlíčci, ale nejlepší jsou stejně na smetaně; hmyz je hnus, ale vejce nebo kaviár jsou fajn…), vlastně nebyli špatní. Trochu jako popkorn, k pivu docela sednou. A ani jsem neměl nožičky mezi zubama, jak prý Kolumbijci s oblibou straší gringos.

Zdroj: http://michaelandgraciela.com

Jak je vidět z obrázku výše, do jednoho prdelatého mravence se hravě vejde několik našich českých. Kolumbijci je chytají v dubnu a květnu a je to čím dál tím těžší, protože mravenců ubývá, takže zaplatit nějakých patnáct tisíc korun za kilo kvalitních pečených mravenců není nic neobvyklého. Živí jsou cirka o polovinu levnější.

Pokud se nepletu, u nás jsou mravenci chránění, protože pro ekosystém evropských lesů jsou nesmírně důležití. Krom toho by se dětem špatně vysvětlovalo, že Ferda mravenec jim na talíři neskončí, i když je opravdu dobrej.

Hmyz se nicméně pomalu, ale jistě dostává i na evropské jídelníčky, sic zatím jen na různých ekofestivalech a eventech, jako byl třeba tento. Osobně myslím, že do dvaceti let bude alespoň progresivnější (nebo případně chudší, podle vývoje událostí) část české populace jíst brouky víceméně pravidelně. Byť asi ne v téhle cenové kategorii. Třeba mouční červi budou určitě mnohem dostupnější.