Ještě blíž klubu aneb kouzlo nechtěného

Když jsme u toho nechtěného, původně jsem včerejší zápasy Evropské ligy nikterak komentovat nechtěl, žádný z nich jsem neviděl a o většině ani netušil. Ale výlet fanouškovského výkvětu na pažit a zase zpátky si ujít nenechám. Ten si článek zaslouží. Je totiž třeba poukázat na pravého viníka celého extempore, a tím je, vážení přátelé, marketingové oddělení Sparty.

Staráte-li se o jakoukoli formu firemní komunikace, musíte se v prvé řadě zamyslet nad tím, co a komu chcete sdělit. Komu je obvykle důležitější než co – kampaň BESIPu pro prvňáčky, cyklisty i řidiče z povolání se výrazně liší. Od cílové skupiny se odvíjí použité komunikační prostředky a forma prezentace. Marketingové oddělní fotbalového klubu by o tom mělo vědět své. Ale přesto udělalo osudovou chybu. Podívejte se prosím na tyhle dva obrázky vystřižené z videa internetové verze deníku Sport:

Vidíte? První z chuligánů se snaží přelézt reklamu na členství ve sparťanském fanklubu. Jeho moto je jasně čitelné: JEŠTĚ BLÍŽ KLUBU

Pánové z pořadatelské služby svými těly zakrývají lákadlo, které na členství ve fanklubu vábí. Z videa je zřejmé, že nabízí spoustu výhod včetně osobních setkání s hráči.

Inu, fanoušci se s hráči skutečně v průběhu zápasu osobně setkali, plácli si s nimi, své borce určitě povzbudili vřelým slůvkem a ti dozajista s povděkem uvítali možnost dát si pět minut padla, aby byli svěží na závěrečnou desetiminutovku. Však ono včera taky bylo vedro k padnutí.

A mimochodem, fanoušci si s posvěcením klubu před lety založili iniciativu Dvanáctým hráčem Sparty jsme my! Nelze se divit, že dvanáctý, tedy střídající hráč, se v závěrečných minutách objeví na hrací ploše. Často jde o střídání taktické, to včerejší však bylo spíše netaktické.

V každém případě bychom měli skalnímu jádru sparťanských fanoušků vše odpustit. Nemohou přece za to, že si všechno vykládají jednoduše a doslova. Udělali zkrátka to, co si na reklamách na stadionu přeslabikovali.

Původní video najdou zvědavci tady.