Povánočně, předkrizově

Ve středu jsme zřejmě s @petrvl nezávisle na sobě dumali o stejných věcech a předpokládám, že dnes také nebudou naše úvahy příliš vzdálené. Akorát se předem omlouvám, že tenhle článek bude roztříštěný a plný odboček od tématu. Byl jsem totiž po delší době ve velkém obchodním centru, ježto se zrovna nacházím v Praze a potřeboval jsem vyzvednout nějaké dárky pod stromeček.

Ty dárky byly koupené online a šlo jen o vyzvednutí, nakupování jako takové se mi nezamlouvá. A pod stromeček, protože letos slavím vánoce dvojmo, jednou po česku na Štědrý večer a jednou na Tři krále, kdy si dávají dárky Španělé. To mimochodem dává větší smysl, tři mudrci z východu přinesli do Betléma dary novorozenému Ježíšovi. Španělské děti na oplátku připravují sušenky pro krále (los Reyes Magos) a vodu pro jejich velbloudy, což mě letos poprvé čeká také, sic je představa karavany na sněhu podobně tragikomická jako Hannibalovi sloni v Alpách. Ale ten to koneckonců taky dotáhl až před brány Říma...

Abych se vrátil do onoho obchoďáku... Říkal jsem si, že to bude fajn, nakoupit až po Vánocích. Žádné fronty, žádné otravné vánoční supervýhodné nabídky, žádní Santa Clausové (ve Španělsku taky mají Ježíška, po jejich Niño Jesús) a hlavně žádné vánoční koledy, které mi tradičně začínají lézt krkem už na Mikuláše. Ale ouha.

Letos jsem se celý prosinec českým nákupním centrům vyhýbal a zahraniční si nechci brát ke srovnání, přeci jen jiný kraj, jiný mrav. Dneska dopoledne bylo ovšem ono nákupní centrum obdobně plné jako jiné podobné prostory před loňskými či předloňskými Vánocemi ve všedních dnech. Na můj vkus přelidněno.

Jasně, povánoční výprodeje slouží k tomu, aby do obchodů znovu nahnaly davy, a aby se tak obchodníci pokud možno zbavili veškeré loňské kolekce a mohli začít prodávat nové zboží, nejlépe valentýnské. Ale v posledních letech bylo tak nějak pravidlem, že první dva týdny nového roku, respektive období před lednovou výplatou, bylo slevám a výprodejům navzdory okurkovou sezonou. Většina populace si dvakrát vyhodila z kopýtka pokud jde o jídlo a pití (jednou na Vánoce a podruhé na Silvestra), plácla se přes kapsu při kupování dárků a v tomhle období ještě držela svá předsevzetí, že zhubne, přestane kouřit, omezí alkohol, bude cvičit, atd. Jinými slovy že se bude chovat méně konzumně a zkusí zapracovat na sobě.

Loňský rok byl ovšem bohatý, zaměstnancům i ekonomice jako celku se dařilo a lidé zřejmě alespoň v Praze (pravda, jde o bezesporu nejbohatší český region s největším podílem vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří logicky vydělávají více; třeba takové Bruntálsko na tom až tak skvěle nebylo) mají k dispozici více prostředků. Můžou si tak dovolit utrácet-spotřebovávat. A spotřeba samozřejmě roztáčí ekonomiku, bez spotřeby by to nešlo. Obchodníci více prodávají a potřebují více zboží i zaměstnanců, výrobci mají větší odbyty, potřebují více surovin, energií, zaměstnanců, služeb, a tak dále. Však to znáte. Takže vlastně super, ne?

Jenže pozor. Za loňský rok se propadly nejen kryptoměny, ale také prakticky všechny akciové trhy. Propadl se i index PX pražské burzy, a to poměrně dost. Řádově z cca 1 080 bodů první den loňského obchodování na nějakých 990 bodů na konci roku. Přestože jsme tedy zdánlivě nahoře a utrácíme, investoři budoucnost příliš růžově nevidí. Naopak cena zlata jde od loňského minima v polovině srpna nahoru, v posledních dvou nebo třech měsících poměrně strmě. To se obvykle děje v době, kdy investoři volí vinou nejistoty finančních trhů právě zlato jako bezpečné úložiště svých prostředků. Zdá se tedy, že zatímco davy nakupují, někteří se připravují na další krizi.

Ekonomické krize nejsou v inflační liberalizované ekonomice nic divného, naopak jde o součást víceméně pravidelného cyklu. Ta další je zřejmě na cestě a krátkodobě ji odkládá vysoká spotřeba, labutí píseň doznívajícího boomu.

Dobrá zpráva pro nás všechny je, že bitcoin a další kryptoměny jsou podobně bezpečné jako zlato. Ale pokud uvažujete o jakékoli formě úvěru (třeba i té "ne na blbosti", jako je hypotéka), pečlivě zvažte své možnosti.