Sníh? Přejde!

Nevím jak jinde po republice, ale v Praze je teď (na naše poměry) hodně sněhu, navíc teď celé odpoledne chumelí. U Muzea sice ještě nejsou Nohavicovy pověstné čtyři centimetry, nicméně ostravský bard zřejmě opomenul, že na horním konci Václaváku není sníh prakticky nikdy, je tam tolik zdrojů podpovrchového i nadzemního tepla, že by se těžko udržel, i kdyby nebyl pravidelně odklízen. V parcích ovšem čtyři čísla jsou, někde i více. Běžného Pražana to nezaujme, když je mu tedy více než nějakých dvanáct let, ale T. včera strávila tři hodiny ve Stromovce tím, že chodila mimo vymetené stezky a bavila se posloucháním, jak ten prašan hezky křupe. V Madridu taky občas sněží, jednou či dvakrát každých pár zim, ale hned to roztaje. Madrid je ovšem poměrně vysoko v horách, ve větší části Španělska sněží sotva jednou za dekádu, pokud vůbec.

A tak byl sníh jedna z věcí, na které se T. v Česku nejvíc těšila (to ještě nevěděla, že pečeme vánoční cukroví, které španělské sladkosti hravě strčí do kapsy). U Svatomartinské husy nevěřila, že by měl Martin přijet na bílém koni: „V listopadu? To určitě.“ Poprvé výrazněji sněžilo asi o týden později a shodou okolností brzo ráno. Tehdy jsem zažil první doložený případ teleportace, sic na krátkou vzdálenost od postele k oknu. Stačilo říct magickou formulku Mira como está nievando! – Hele, jak sněží!

Na lyžování ještě dojde, ukazoval jsem jí videa různých disciplín a pochopitelně ji nejvíc zaujaly skoky na lyžích. Nicméně asi začneme běžkama někde v Česku a sjezdovkama v Alpách. Ne, že by T. nikdy na sněhu nebyla, zapřísahá se, že i ve Španělsku na horách tuhle měli tři metry sněhu (berte s rezervou, jižanské národy mají obecně sklon trošku přehánět), a na Pyrenejském poloostrově dokonce najdete sjezdovky s lanovkama a se vším, ale když už tam Španělé vyrazí, obvykle jako T. bobují, sáňkují, nebo si prostě užívají sněhu. Povinné školní lyžařské kurzy jako my samozřejmě nemají.

V každém případě Praha teď vypadá pocukrovaná sněhem opravdu hezky. Nejpozději zítra se ovšem z drtivé většiny sněhu stane ona charakteristická hnědo-hnusná prosolená břečka. Tehdy radost T. ze sněhové nadílky přejde. I ona má ráda své boty, byť ještě neví, co s nimi polská kozumní/česká posypová sůl udělá.