Kdy je lež morální povinností a hrdinstvím?

Ano, takové případy existují. Jejich, naštěstí, velmi málo. Ale přeci to nejsou jen čisté spekulace...

Tak si představte, že jste kdesi v cizině, v hotelu. Najednou střelba. Utečete do nějaké místnosti. Nejste sám. Lidé se schovávají, kam to jde. Vás to nenapadne. Někdo rozrazí dveře. (Třeba baskitští separatisté, ať do toho netahám náboženství.) A hned se Vás ptají, než Vás zastřelí, jestli je tam ještě někdo schovaný... Budete mluvit pravdu? Já ne. Teď cítím lež jako svoji morální povinnost.

Z krásné literatury si vzpomínám na postavu jakési stařeny z Bídníků. Jean Valjean zrovna žije pod jménem Madelein, starosta, továrník, filantrop. Ale inspektor Javert je mu na stopě... Jean se schová k oné stařeně, která je zbožná a údajně nikdy nelhala. Až tentokrát, aby pana starostu zachránila...

Nebo trochu z minulosti. Nacistická okupace. Odbojáři. Je čestné při výslechu na gestapu mluvit pravdu? Odbočím. Je možné nemluvit? V závislosti na tom, kolik času Vám jsou vyšetřovatelé ochotni věnovat... Současní agenti jsou cvičení tak, že mají mluvit. Páté přes deváté. Míchat lež a pravdu. Tím vyšetřovatele trochu zmatou, získají čas... Pro sebe si mají nechat jen to nejdůležitější.

A odbočka z odbočky. Kdo zažil musčení za nacistů i komunistů, tvrdí, že od nacistů to bylo lepší. Oni chtěli z člověka vymlátit, co opravdu udělal. Navíc to byli cizí nepřátelé. Zato komunisté si vynucovali přiznání se k něčemu, co nebylo ani v lidských silách uskutečnit. Takový čarodějnický proces...

Mimochodem k čarodějnickým procesům... (Ano, odbočka z odbočky v odbočce.) Pořád se Vás ptali, kdo s Vámi na tom Sabathu ještě byl... Některé vyšetřované napadlo, jak si zkrátit utrpení. Rozpomněli se, že tam viděli páně inkvizitorovu matku, nebo katovy děti. Nebo přímo tyto osoby! Pak se jim většinou stalo, že je v noci zadávil ďábel. Případně jim srazil vaz... Tak tuhle lež ve snaze zkrátit si utrpení bych také neodsuzoval.

Ale zpět do současnosti. K armádě. Maskování, to je vlastně zakrývání pravdy... Takže každý voják v maskáčích je lhář? Svým způsobem ano. Zejména velitel má za úkol něpřítele zmást, oklamat, podvést... A pokud se mu to podaří, dostane vyznamenání...

Takže vůči vlastním se voják musí chovat morálně. A vůči nepříteli... A to nezmiňuji, že musí zabíjet. Ale vražda to není, protože... Takhle mu to nějak vysvetlují. Ano jsou i spravedlivé, obranné války. Je preventivní válka také obranná a spravedlivá? Třeba když někdo vyrábí chemické zbraně, není třeba ho "zamezit"? No, když je to "tutová" informace...

Život není snadný. A když má člověk odpovědnost za víc, než jen za sebe a svoji rodinu... A i to dá někdy zabrat. Vojáci a politici mívají často duševní problémy. Musí se chovat často jako schizofrenici... Což někomu nevadí, ale někomu hodně.

Ještě taková perlička.... PC hry a hry obecně. Zjistil jsem to na sobě. Občas hrajete záporáka... Párktát jsem kdysi hrál hru Civilizace proti kamarádovi. Tam v jistý okamžik "musíte" povraždit svoje rolníky, abyste místo nich postavili vojáky. Nikdy jsem to nedokázal a vždycky prohrál. Nějak mi to nešlo. Oni při té likvidaci vydají takový ošklivý zvuk...

Jestli znáte hru Diplomacie, ta je stolní, tak tam jsemtaky vždycky prohrál. Já když lžu, tak se necítím dobře a je to na mně vidět...

Tak to mě napadlo k tématu týdne...

@banjo