Ořechy, EET a židovský vtip

Tchán má zahradu. Na zahradě ořech. Na něm plody. Kam s nimi? Třicet bedniček ořechů prostě nesníme. Loni jsem je prodal. Ale letos bych si za účelem prodeje měl pořídit registrační pokladnu. Což by bylo vzhledem k předpokládáné tržbě hrubě neefektivní...
Tak jsem si vzpomněl na jeden vtip, který vznikl snad před I.světovou válkou. A omlouvám se předem, židovské vtipy bývají často rozvláčné.

Kohn si udělá za krámkem na kačírku husí ohradu. A od té doby se mu netrhnou dveře, pořád si od něj někdo odnáší husy. Jeho křesťanský soused si také založí husí ohradu, ale má odbytové potíže. Tak se osmělí, jde za Khonem, aby mu poradil. Kohn se ani nevykrucuje a řekne, že si dal inzerát.
Tak si soused dá taky inzerát. Okamžitě se dostaví kontrola od financů a okresní veterinář. Chov mu zabaví a napaří pokutu. Že je to nedovolené podnikání a kdesi cosi. Tak soused běží na Kohna, co že mu to jako poradil...
A Kohn se brání: "Co že si to napsali do toho inserátu?"
Soused: "No, že prodávám husy po třech korunách..."
Kohn: "Ale ajvaj, ajvaj, takhle ne, to by přiletěli financové jak s keserem... Já si tam: ´Včera před synagogou jsem ztratil tři koruny. Poctivý nálezce obdrží husu!" A nevěřili by mi, jak jsou ti lidi poctivý, kolik už mu jich přineslo ty tři koruny!"

Takže až uvidíte někde na internetu inzerát: "Ztratil jsem včera ve Středních Čechách dvě obálky. V první bylo 85,- Kč a ve druhé 95,- Kč. Poctivý nálezce první obálky obdrží kilo neloupaných vlašských ořechů, nálezce druhé 0,5kg loupaných," tak se přijďte seznámit.
P.S.: Kohn i já samozřejmě uvádíme adresu. Ale do vtipu jsem to psát nechtěl, to bych to zbytečně prodlužoval.
P.P.S.: Ono se řekne, že 3 K za husu je láce... Ale on si pomocný dělník na stavbě počátkem 20.století vydělal za celý den jednu korunu. A mohl si za ní dát tak 10 piv. Plzeň ale už tehdy stála 14 háleřů půllitr. Nejlevnější piva byla od 8 haléřů...
P.P.P.S.: Moje účetní mi říká, že se se mnou o debilních nápadech odmítá bavit.