The Old Vehicles, part IV, Prams for Dolls

Trocha normality do vzrušeného volebního světa....

Přiznávám, že jsem nevěděl, že se tahle vozidla správně zovou loutkové kočárky... Ale prý ano! A také už jste jistě přišli na to, že já vlastně vůbec nepíšu o kočárcích. Od těch se takříkajíc jen odpíchnu.

A dnes se chci zamyslet o hračkách obecně. Zejména o rozdílu mezi hračkami pro dívky a pro chlapce.

Tak tedy i zvířata si hrají. Mláďata zejména. Jako hračka poslouží cokoliv, klubíčko, mrtvá myš... Mláďata si při hře nacvičují na nečisto situace z budoucího života - lov, útěk, boj o samice... Safra, co nacvičují ty samice? Péči o mladé!

Dejte (statistické) holčičce klacík. Začne na něj mluvit, chovat ho a oblékat. Dejte klacek (statistickému) klukovi. Začne s ním sekat a mířit.

Tohle chování by bylo možné u holčiček i v pravěku. I u neandrtálců. Ale u kluků.... Mířit by asi nemířili... Palné zbraně byly mimo jejich představivost. A s luky a vrhači oštěpů přišli až lidé dnešního typu.
Takže předpokládejme, že tehdejší kluci se mlátili pěstmi a klacky.

A mlácení se klacky, to nebyl nácvik boje se zvířaty, ale nácvik boje proti lidem. Klackem neumlátíš ani mamuta, ani srstnatého nosorožce, ani jeskynního medvěda. Takže šlo o přípravu na boj o teritoria a samice, tedy o ženy.

Klacek je nejvíc podobný meči. Ale ten vynalezli až Asyřané kolem roku 2000 př.n.l. Do té doby mohli mít chlapci tak dřevěné sekyrky a oštěpy. Kamenné hroty, tehdejší zbraně hromadného ničení, se dětem asi nedávaly...

Ale vracím se k tomu, že svět chlapců a děvčat se kolem jejich šestého roku věku rozdělil. Muži a ženy měli rozdělené společenské role. A na rozdělené společenské role se v dětství připravovali. I pomocí hraček. Všechno není v genech, ledacos se musí malý človíček i naučit.

Tenhle stav trvá v rozvojovém světě a u přírodních národů stále. Náš svět, který si říká vyspělý, tenhle starobylý institut překonává a nahrazuje rovností pohlaví. Rovností ve všem, i ve společenských rolích.

Myslím, že Evropská unie by mohla dotacemi podpořit myšlenku, že by kluci mohli pod stromeček dostávat panenky a kočárky a holky modely letadel a samopalů... Jediné, co tomu brání, je setrvačné zpátečnictví jejich rodičů. O to by se také mělo začít odstraňovat vhodným sociálním inženýrstvím, ale to se budou muset zvednout odvody do společné evropské pokladny, protože tenhle boj s rodiči bude ještě dražší než boj s kuřáky...

Ale tak nějak doufám, že se tohohle nedožiju. Kam jsem se to od kočárků dostal? A je tohle ta trocha normality, kterou jsem na začátku sliboval?

Dobrou noc, Steemiťané, dobrou noc @cleverbot , dobrou noc, strýčku Fido...

P.S.: Spoustu článků jsem teď neměl čas ano číst, ani upvotovat... Zítra také nebudu stíhat. Ale v pondělí bude, snad, taky den.