Vánoce

Rozhodla jsem se letos bojkotovat vánoce.
Mám je zafixované jako něco co je hlavně pro děti, né že bych se necítila dítětem, ale když jsem byla malá nějak jsem si nevšímala toho stresu a "paniky" kolem, která tady byla vždycky.
Už od září (přeháním) do vás perou reklamy a pomalu vás připravujou na hlavní tah, který se začne uskutečňovat někdy od konce října.
Nákupní horečka je v plném proudu, i když poslední leta mám dojem, že ta horečka trvá 365 dní v roce, protože my máme tolik svátků a tolik jsme toho převzali ze západu, že vlastně nemáme možnost zastavit a odpočnout si.
V obchoďácích na vás rozstřikují voňavosti a pouští uklidňující hudbu, aby jste měli pocit, že děláte to nejlepší se svými těžce vydělanými penězi, všechno bliští, všechno je vyvoněné a vy nespěcháte protože proč by jste spěchali, je tam voňavo, teplo a jednoduště to všechno blýská.
Nemluvě o černých pátcích, které se zdá být vůbec nejsou černé, alespoň v tom pravém slova smyslu a pro zákazníka.
Tyhle nucené svátky, kdy mají být na sebe lidi hodní a je to doprovázeno slovy pohoda a klid mě vážně krkají a odmítám se toho účastnit. Z nutnosti a slusnosti vyrobím pár dárků a předám je lidem, kteří vánoce žerou a cítili by se uraženi pokud bych jim nic nedala.
Dříve jsem měla vánoce ráda, ale teď už ne. Leda by vypadaly jinak a já bydlela někde na samotě a nevnímala ty stresy, které to vše doprovází, nemluvě o tom, že vánoce taky nejsou zdaleka tím čím se zdají být. Je to všechno pomotané a postrádá to smysl.