Mysl

@maajaanaa svými články ve mě vyvolává myšlenky o myšlenkách, o mozku, o myšlení, o vědomí, podvědomí a pozornosti. A většinou sní souhlasím i když trochu jinak. už několikrát jsem se tu rozpovídal o mojí anarchii, tak je totiž můj základ, vždy tam nebyl, ale je tam a je to můj hrad, naprosto nedobytný, a po každé prohrané bitvě se vylepší, vylepší se sám. Probíhá skrze dimenze pohlcující jakoukoliv skulinu. tvoří můj nový pohled. A není to jednoduché, protože cestou potkáváte překážky, jak ty svoje tak i ty cizí. Zkrátka svět je jiný než mnoho lidí popisuje.

Za nočního soumraku, kdy není ani jedna strana zřetelná probíhal ten největší boj. V savaně jde o to přežít. A tak žirafa co odpoledne zpívala ze svého velkého kopečku savaně a svému kamarádu hrochovi, který se tam tentokrát líně přiloudal z jezírka, které leželo o kousek dál si museli najít úkryt na noc. Hroch to měl celkem jednoduché. Zalezl zpátky do jezera a tam nadnášejíc zavřel své oči a usnul. Žirafa i když byla tak trochu podivín a do žirafího stáda moc nezapadala tak se samo sebou šla na noc k němu přidat. V hlavě ji zněla ještě píseň kterou zpívala a tak se ji pod víčky když usínala zobrazovala vlnící se savana ve větru. Nastal klid. Růžový soumrak se změnil v tmu a hvězdy ozařovali noční savanu. Divokou savanu v které se k životu probudila noční zvířata.

Přestože žirafa spala tak k ní pronikaly zvuky které vydávala noční savana. A tak najednou už nebyla v savaně, ale v džungli, která v noci vydává mnohem více zvuků. A žirafě se zdálo že znovu je na cestě za vodopádem ve kterém se koupala při svém předposledním dobrodružném výletě. Ale celé to bylo jako by jiné, v džungli rostli jinak barevné stromy a rostliny a zvířata se pohybovala jinak a mluvila na ni o zámku v oblacích. Žirafa se však jen snažila zdolat překážky a dostat se k vodopádu který znala, kde byla křišťálově azurová voda a duha a kde se tehdy koupala. Ve snu jí přišel celý svět divný a když dorazila k vodopádu byl úplně jiný, temný, že nebylo vidět kde začíná a kde končí noc a kde vodopád. Žirafa se lekla a probudila se. Vyplašeně se rozhlédla okolo sebe. Kolem ní byli spící žirafy a zvuk džungle se pomalu přeměnil na noční zvuk savany, který byl tichý. Žirafa si vzpomněla na sen pak na to jak tehdy na cestě za vodopádem byla překvapená z toho jak je džungle v noci hlučná. Rozhlédla se kolem sebe. A přemýšlela kde se sny berou. Otřásla se zimou a pak byla šťastná protože věděla že je doma kde zpívá savaně a když už jí to omrzí tak se zase může vydat na výlet se svým kamarádem hrochem k vodopádu do džungle kde je azurová voda a duha.