Někdy se něco nedaří a tak o tom přemýšlíte, kde se to zvrtlo a proč a co s tím můžete udělat. Někdy jsou mezilidské vztahy tak složité že prostě tenhle rébus nejde rozluštit... Většinou takovéto stavy vyvolávají různé emoce, převážně je to směska... a tak jsem to měl dnes i já... nějaké utěšování že to stejně nebyl ztracený čas nějak nepomáhalo a vůbec...
A protože většinou můj mozek neposlouchá a tak si nějak rozebírá danou situaci sám se sebou a nedá pokoj, tak já se snažím ho rozptýlit. Ale tentokrát se mi to nedařilo vůbec. A tak jdu do krámu a pořád jede a pak jdu na kafe a pořád jede a pak jdu do druhého krámu a pořád jede a pak jdu domu. No a pak se to stalo...
Už jsem kousek od baráku když přede mnou postává nějaký děda. Nevím, ale asi jsem při svém přehršleném mozku myslím i zaznamenal že vyšel ze vchodu, nebo u něj stál a možná se nemohl dostat dovnitř a otočil se. Nevím.
Když ho míjím tak mi pán říká.
"Dobrý den, je dneska neděle šestého ledna?"
V mém mozku nastalo ticho a pochvíli jsem ze sebe vypustil.
"Ano myslím že je."
Takže přátelé dnes je neděle šestého Ledna. :)