Realita

@bucipuci tady dnes narazil na něco s čím jsem se začal potýkat taky. On už to tu vytáhl i @krakonos ve své recenzy.
Je to totiž realita. Neúprosná realita našeho života. Beru realitu za něco co je pro mě stěžejní co je pro mě hmatatelné. I když se pořád mění tak je to zkrátka realita toho že někde žijete, máte sousedy, chodíte do práce, nakupujete v obchodě a trávíte svůj volný čas. Člověk je opravdu zvláštní tvor, neb naše mysl dokáže vymyslet konstrukty, které v realitě nenajdete. A dokonce je pak dokážeme realizovat. Kolik generací asi vzhlíželo k ptačí říši a snilo o tom že by vzlétlo a dnes je do denní chleba. Dokonce jsme došli až tak daleko že učíme stroje myslet za nás. A oni tvoří naši realitu.
Ale když dojde na děti dojde na lámání chleba, protože je třeba překonat sám sebe a tak s nejlepším vědomím vytváříme dětský svět, který nám dospělým už úplně zavál vítr povinností. A otázka čím je budete konfrontovat hned od začátku je strašně těžká. Myslel jsme že Krteček je krásná malovaná pohádka. Ano Krtečkovy kalhoty jsou, ale ty další ve mě vyvolali zděšení, krtek krade, posmívá se, je škodolibý a vůbec to není ta roztomilá postavička jakou jsme si pamatoval z dětství. Má samo sebou kladné vlastnosti ale tak nějak je polarizován a rozhodně se mi nelíbí jaký příklad to dává dětem. A je to pohádka která se snad pouští každému dítěti v ČR.
Vytahovat to na co se dívají jak Krakonoš říká chlupatci snad není ani třeba. Zrovna seriál, který jsem dnes dokoukal o čarodějnici Sabrině od Netflixu je pěkným příkladem kam až to zašlo. A tak mi v hlavě leží otázka jak z toho ven. Sám za sebe musím říct že jsme se v mládí také notně dopoval vším možným a popravdě některé věci by měli být zakázány.
Na druhou stranu však nemůžeme popřít realitu úplně, pořád jsou v nás lovci a způsob jakým se chováme k přírodě by se dal nazvat nelidským. Ale jak předat dětem tuhle realitu aby bylo možné říci že naše společnost se snaží být lepší. Už jenom to rozhodování o tom co je správné a co ne je obrovské břímě. A když rozhodujete za malé lidičky co se na vás bezelstně usmívají je to desetkrát těžší.
Na škole jsem se naučil vidět hospodářský les jako něco co se sází pro další generaci a přijde mi, že dnešní žití v přítomném okamžiku úplně pozbývá soudnosti a to co je průměrné je považováno za to pravé ořechové.
Díky technologii kterou začínáme ovládat se naše společnost ocitá na prahu kdy se dá říct přesahuje Biblického boha a tvoří sama sebe a celou planetu od umělé intelegince, přes genetické inženýrství až po geoinženýring. Ale máme vtom opravdu jasno víme co děláme, jsme si opravdu jisti výsledkem který budou naše děti nuceni žít. Já si to nemyslím, myslím si že to celé je zbrklé a neuvážené, ale doufám že se nám z toho povede vybruslit co nejlépe.