Mohl bitcoin ochránit úspory našich prarodičů?

Finanční reforma Československa před 66. lety

Psal se rok 1953. Bylo právě 8 let po druhé světové válce. Poválečné časy nejsou vždy snadné, protože je třeba vše znovu přestavět, od poškozených budov až po vládní model a finanční systém. Československý ekonomický systém však nebyl tak poškozen.

Věci šly relativně dobře až do té doby, když v roce 1948 komunistická strana převzala vládu a začala iracionální ideologické intervence, které dostaly státní ekonomiku na okraj ekonomického kolapsu a přinesly obrovský státní dluh.

O 5 let později, stejně jako ve válečných letech, existoval systém přídělových lístků pro potraviny a jiné zboží. Kromě toho však existoval také tzv. volný t, ale s cenami několikrát vyššími.

Politici si začali uvědomovat, že je třeba provést určité změny. Klement Gottwald rozhodl o finanční reformě, ale po jeho odchodu musel dokončit jeho práci další prezident Antonín Zápotocký.

Zdroj: Pixabay - CC0 licence

Akce kulomet

Akce „kulomet“, jak byla nazývána blesková reforma, byla udržována v naprostém tajemství, ale v květnu 1953 se veřejnosti dostaly nějaké novinky z připravované akce a lidé začali masivně kupovat věci, které mohly udržet hodnotu jako třeba šperky.

Den před samotnou reformou zcela vědomě lhal prezident Antonín Zápotocký ve veřejném rozhlase, že vláda nepřipravuje žádnou reformu a lidé se nemusí ničeho obávat! Den na to v 17:00, kdy byly všechny obchody již zavřeny, informoval premiér Široký zděšený národ, že finanční reforma přijde na druhý den. Finanční reformu nazval velkým úspěchem pro pracující lid! Ceny, mzdy a důchody se snížily na 20%.

Při výměně korun do výše 300 korun jste dostali 20% hodnoty, čím však více nad touto částkou, dostali jste třeba jen 2%. Vaše úspory v bance byly převedeny v rozdílných kurzech pohybujících se mezi 16% a 2%. Ale členové komunistické strany dostali na převod lepší kurz!

To vedlo k náhlému poklesu životní úrovně, neboť náklady vzrostly o 29%, zatímco mzdy vzrostly pouze o 4,5%.

Strana našla způsob, jak učinit všechny lidi stejně chudými!

Dopady finanční reformy

Populace, která prošla finanční reformou, utrpěla značné ztráty. Obchodníci a drobní podnikatelé ztratili svůj pracovní kapitál, a proto uzavřeli své vlastní podniky nebo dobrovolně přešli do státního nebo družstevního sektoru.

Životní pojištění a náhrady za znárodnění majetku propadly ve prospěch státu!

Přišly demonstrace po celém Československu, ale lidové milice, armáda a policie zastavily úsilí mas. Největší demonstrace byla v Plzni, kde byl údajný iniciátor popraven, více než 200 lidí bylo zraněno, mnoho lidí zatčeno, propuštěno ze zaměstnání nebo umístěno v táborech nucené práce během výměny peněz.

To je smutná část historie Československa, národu, který se před 26 lety rozdělil na Českou republiku a Slovensko. Díky politické demagogii se stali téměř všichni lidé doslova ze dne na den chudými.

Mohl bitcoin ochránit úspory našich prarodičů?

Jsem moc rád, že žiji v této ač nedokonalé době. Situaci, kterou si zažili jen pár let po děsivé světové válce, svým prarodičům vůbec nezávidím.

Jedna věc mi ale vyvstává na mysli. Může se stát něco podobného znovu? Možná ne, ale stále jsou naše finanční prostředky devalvovány tiskem nových peněz. Přiznané 2,5% to nebudou v žádném případě. Stačí se podívat na rostoucí ceny nemovitostí, nebo na to že cibule stojí 40 korun za kilo, což je mimochodem více než za banány. Ale stále je to dobrá cena za relativní stabilitu a jistotu, kterou máme.

Ale co kdyby v té době již existovaly počítače a bitcoiny? Mohly bitcoiny ochránit úspory našich babiček a dědečků? Pokud by měli část svého bohatství uloženou v bitcoincech? Ty jim vláda vzít nemohla.

Bitcoin je varianta, jak uchovávat naše bohatství. V zemích, které prodělaly v posledních letech ekonomickou krizi spojenou s hyperinflací by o tom mohly vyprávět, my to známe jenom z doslechu. A bitcoinů bude nakonec jen 21 milionů. Zamysleme se nad tím...