Škoda Rapid

Při dnešním pátečním ježdění jsem se náhodou dostal myšlenkově o dvacet let zpět. Iniciátorem byl projíždějící Škoda Rapid. Za volantem byl starší pán, tedy spíš už děda. Rapid byl v červené barvě, a řádně naleštěný. Jestli se jednalo o originál lak jsem nedokázal poznat, ale pravděpodobně asi ne. Kola byly originál škodovácké elektrony. Když se přede mne zařadil a sešlápl plyn, ani trošička modrého obláčku z výfuku. Což by svědčilo i o výborné kondici motoru. Jediné co „veteránský“ vzhled tohoto vozu degradovalo, bylo použití neoriginálních bočních blikačů, zřejmě z Felicie.
Pro ty co neměli čest se s těmito vozy setkat. Jedná se o poslední kupé mladoboleslavské automobilky. Karosářská verze vycházela ze Škody 120. Předchúdci tohoto vozu byli Garde a dnes již legendární Erko, které vycházelo z karosářské verze Škody 100.
Jízdní vlastnosti těchto vozů nebyli nikterak zázračné. Zejména zimní starty, kdy bylo potřeba jít nadráždit motor alespoň pět minut před odjezdem. Při běhu na sytič alespoň trochu korigovat otáčky motoru (volnoběžné otáčky motoru se sytičem jsou i 2000), aby se hned ráno nevzbudili všichni sousedé v okolí. V zimním období zase byla výhoda pohonu zadní trakce a motor v zadu, ale zase pro změnu slabší výkon topení, jež byl způsoben velkými ztrátami při přívodu teplé vody od motoru k výměníku v přední části vozu. Bohužel Rapida jsem neměl a nemám :(. Mám archivovanou stařičkou Stodvacítku. Příští rok už může získat status veterána. Za to Rapida měl můj kamarád. Do dnes lituje, že ho prodával. Prezentační stránky na prodej, které jsem tvořil, jsou stále na swebu(http://skoda.rapid.136.sweb.cz/rapid.htm)

A tady je moje zelená Babička