Tak jsem se nechal vyvézt

Ano, je to tak. Nechal jsem se odvézt na předem mě známé místo jako váš odpad. Akorát s tím rozdílem, že moje maličkost se vrátila. Odpad se k vám domu nevrátí, tedy alespoň ne v původní podobě.

Tento text je doplňující post k již uveřejněným záznamům z návštěvy Muzea zemědělské techniky v Čáslavi. V podniku, kde jsem zaměstnán aktivně fungují odbory. To jsou ti lidé, kteří když jednají s vedením firmy (dopravcem) a nedohodnou se, tak vyhlašují stávku nebo stávkovou pohotovost. V době "míru" předáci odborů také besedují mezi sebou, plánují a navrhují. Většinou takto schůzují v pátek po šichtě. Byť odborář, tak stále je každý zaměstnancem firmy a musí si splnit své kilometry. Při těchto "konferencích" se i popíjí. Popíjí se zřejmě něco více chutě lahodnější a procent lihu obsahujíc nápoje. A podávají se návrhy ke schválení ostatním členům.

Dříve narození si jistě vzpomenou, že účast v odborech přinášela vánoční kolekci nebo podobný benefit. I u nás to je stejné. Tedy až doposud. Na předposlední poradě, která byla v zimě mi jeden ze zastupujících odborářů povídal o tom, že na příští Vánoce budeme fasovat flašku rumu nebo jiné podobné tekutiny. Zdůvodnění bylo prosté. Údajně již většina kolegů děti nemá, nebo je mají již dostatečně odrostlé. Jistě vás napadá otázka, jak to vím?

Odpověď je jednoduchá. Tyto setkání se pořádají v Mladé Vožici a ne všichni jsou místní, tak jezdí se mnou večerním spojem do Tábora, kde si je již vyzvedávají manželky. A během cesty mi referují o tématech schůze a jejích výsledcích. Výsledek poslední chůze byl společný zájezd do Čáslavi.

Ačkoliv se na první pohled nezdálo, skutečně se naplnil celý autobus. Kočíroval vedoucí odborů. Jen nevím jestli jako za trest nebo jako privilegium. Možná to mohlo být ve stylu. Když sis to vymyslel, tak si to odjeď. Jen aktivních řidičů bylo po skrovnou. Celkem 3. Zbytek byli zasloužilý důchodci a jiní příbuzní. Samozřejmě jel i oblíbený Bohouš. Bohouš se znám svými poznámkami. Kdekoliv, kdykoliv, když je chvilka ticho a všichni čekají co bude, tak Bohouš pronese nějakou poznámku. A jelikož je v tu dobu většinou hrobové ticho, vždycky vynikne.

Tentokrát jsme už byli všichni na palubě "lepšího linkového busu" a vrchní odborář, řidič a vedoucí zájezdu v jedné osobě se jal nás všechny počítat, abychom někomu neujeli. Chvilku bylo ticho a napětí jste si mohli brát do kapes plnými hrstmi. Když v tom Bouhouš pronesl: "A teď všichni přestoupíme do SORa." Někteří zbledli, kteří ho ještě neznali, jiní se jen uchechtli.

Na vysvětlenou pointy. Autobusy značky SOR jsou ve firmě známi především svoji nespolehlivostí a pokulhávajícím komfortem. Tedy ty v linkové úpravě a pohonem CNG (plyn). Pro tuto značku máme pracovní označení. Sráč Ohromných Rozměrů. To jen, aby i noví čtenáři měli přehled. Tento název jsem již tady kdysi prezentoval.

Vyrazili jsme na cestu a jak jsem zjistil. Mám problém, jen tak sedět a nic nedělat. Díky bohu, že existují mobily s internetem. Během několika minut se mi oči unaví a usnu. Takže většinu cesty tam i zpět jsem prospal.

Čáslav

Každoročně první víkend v červnu se zde předvádí to nejlepší z nejlepšího z toho, co je zde k vidění. Krom traktorů všech možných značek a konstrukcí jsou zde k vidění speciální jednoúčelové stroje na orbu, nebo sklízení a sázení brambor. Získávání zrna z obilovin byla jedna z nejdůležitějších činností v zemědělství a zastoupení mlátiček je zde ohromné. Od prvních mechanických cepů, přes mlátičky, které byli poháněny buď ručně nebo parní lokomobilou. Později se začala používat k pohonu nafta.

Na předváděcí ploše se postupně předváděli jednotlivé traktory a stroje s krátkým komentářem, který obsahoval. Výrobce, rok výroby, technická zvláštnost a pod. Při kraji této plochy byla roztopená parní lokomobila, která poháněla mlátičku. Dříví obsluha řezala na pile, která byla poháněna stacionárním naftovým motorem. Taková pěkná symbióza. Škoda jen, že nebylo co mlátit. Hned vedle byl připravený na akci parní válec. Přesně takový, kterým J. Werich ve filmu Hej rup žehlil kalhoty.

Další exponáty, který většinou byli v nálezovém stavu se nacházeli v dalších halách, či hangárech a byli rozděleny tématicky. Jeden hangár patřil značce Zetor. Tento výrobce má prvenství v používání unifikovaných dílů. Sbírka těchto strojů byla zřejmě největší. Další hangár byl věnován traktorům zahraniční výroby. Jsou tu k vidění jak ruské, německé tak i americké stroje a i z dalších koutů světa. Třeba takový Lanz Bulldog. Jeho konstrukce motoru je pro mne nepochopitelná. Jedná se o jednoválcový dvoutaktní naftový motor. Jeho obsah válce u jednoho exponátu je 4,3l a u druhého neskutečných 10l. Opravdu si nedovedu představit motor takové konstrukce v chodu. V dalším hangáru se nacházela technika na pěstování brambor. Byli zde jednoduché stroje (včetně košíku na brambory) až po automatické kombajny, které jsem vídával jako malý v JZD. V jiném hangáru byli stroje na orbu. K vidění je zde i pár lokomobil pro lanovou orbu. Pro mne opět něco nepředstavitelného a monstrozního. Jenom kolo bylo vyšší nežli-li moje maličkost. Celková výška stroje přesahovala dobré tři metry.

Jedna z rekonstruovaná hala nesla jméno "Práci strojům". Zde byli k vidění perfektně zrekonstruované lokomobily, traktory. Funkční ukázka vodního kola a celé tomu dominovali dva letouny zavěšené u stromu. Ano i letectví se používalo v zemědělství.

Návštěva je opravdu na celý den. Samozřejmě nechybělo ani občerstvení, nějaké pamlsky jako na pouti. Také stánky s upomínkovými předměty. Závěrem ještě několik fotografií a pokud vás akce zaujala. Nezapomeňte opět na přes rok, na první víkend v červnu dojet do Čáslavi.

---

Odkazy na videa D.tube:

• Pradědečkův traktor - Čáslav
• Pradědečkův traktor - Čáslav II

Odkazy na stejná videa Youtube:

• Pradědečkův traktor - Čáslav
• Pradědečkův traktor - Čáslav II

---