Nicaragua 3.část můj život v komunitě Inanitah

29.12.2018
Měla jsem svou rozhodovací krizi, nakonec, když jsem slyšela, že v Pacha Mamě je ještě víc lidí než tady, rozhodla jsem se, že prostě napíšu Gaje a nechám to na tom zda mě přijme.

Jak jsem ji odepsala, rázem se mi dýchalo lépe.

31.12.
Zpráva ještě nikde, ale zatím neva. Ranní jóga (můj pravidelný rituál), Oběd, pak už vám ani nevím. Okolo 16-17 jsem odepisovala domů, kde už byla půlnoc. Sama jsem měla potřebu sdílet svou vděčnost za vše prožité. A tak jsem oslavila nový rok víc než tady na v Central Americe nastal. No vidíte už jsem si vzpomněla. Odpoledne jsem byla nakoupit ovoce a zeleniny, abychom to ve skupině společně oslavili. Bohužel většina lidí měla večeru v hostelu a pak šli na párty.

S Hobiem jsme se pokusili o cacao. My dva a další tři přátelé jsme si dali společně véču a pak dali cacao a sdílení. Dala jsem téma, co přeji do nového roku mě, blízkým a planetě.
Večer jsem se už jen přemluvila jít se podívat na párty kvůli novým přátelům, ale když jsem slyšela šílenou hudbu a vstupný, rozmyslela jsem si to.

Inanitah, Gaia odepsala a já vyrazila asi 40min do vnitrozemí. Přišla jsem v pátek, tak jsem rovnou zažila místní cacao. Nejlepší co jsem, kdy pila, správně chilli, k tomu čoko koule. Tentokrát žádná objimačka nebyla, ale hry.

Zvířata mě milují, ale chutnat bych jim nemusela.
Kromě komárů jsem si získala lásku i vší, netuším, kde jsem k nim přišla. To byl proces, dokonce jsem souhlasila s šílenou chemií do vlasů.

Tenhle hřebínek je na vši nej

Víkendy byly volné, tak jsem většinou vyrazila užít si Klaudie.
Jeden víkend jsem vyrazila stopem do vzdáleného města, omrknout sekáč. Neměla jsem, ze svého hiku nic pořádného na tyhle vedra.
Dopřála jsem si platanas k obědu a to jsem netušila, že majitele mini-restaurace si za chvíli stopnu. Odvezl mě až k hotelu a vyjednal si se mnou jakože rande.

Vzal mě na motorce okolo celého vulkánu.
Na návštěvu své kámošky, kde jsem dostala z skvělý oběd a bavila její dcerky. Ty si pak půjčili můj mobil a už mi tam přibyla fotka:

V neděli jsem byla přizvána dát si s Majklem a Klaudií houbičky. Kdysi jsem je na koleji zkoušela, ale moc mě to nenadchlo. Tušila jsem, že to v přírodě bude jiné. Tímto sdílením nechci nikoho nabádat k experimentováním:).
První fáze mě nebavila, nemám ráda pocit, kdy samu sebe ztrácím. Jsou tam jen letmé záblesky. Ztráta identity. Přesun z vody, více méně jen letmé vnímání ostatních, neschopnost mluvit. V druhé fázi jsem se začala rozpomínavat, jako bych se narodila, radovala z každé "nové" situace. "Jé, tohle jsem já a tohle taky!" Pak přítomným okamžik, radost z bytí a z přátel a úžas nad proměnou místa se západem ☀️, hromada světlušek a my tři.

Pondělí
Den v Inanitah začínal meditací, většinou nějakou pohybovou. Má oblíbená Ano Ne, či Oshovky. Ráda bych je zorganizovala i zpět v ČR.

Pak jóga a dokonalá snídaně. Většinou kaše z pinol, rýže apod. Uvařený ve vodě banán se starfruit a opečený kokos. Toho se mi za celý měsíc nepodařilo přejíst

Pak schůze, sdílení, jak dnes cítíme a zadání úkolů, a asi 3hodky pomoc s chodem komunity. Zalévání zahrádky

ECO-sekačka

Nebo má nejoblíbenější činnost byla výroba cacaa na ceremonii. Opražit, oloupat, ručně umlít a dát vařit. Tohle se mi snad podaří uchystat na mé narozky.

Odpoledne po obědě
Internet, bázen..

V 18 se nějak stalo, že jsem organizovala work-out. 20-25min intenzivní kombinace posilování a zahřívání. Moc mě bavilo motivovat ostatní, aby do toho dali všechno.

Ubytování ve stanu, možnost zapůjčení matrace

Program, služby..

Společná večeře započatá sdílením vděčností za tento den

Stolování

Večer tak po různu. Meditace, sdilecí kruh, tanec, dýchání.. a ve 22 já spát
Málem bych zapomněla, ještě vířivka.

Zatápění vířivky

Ceremonie

Tanec

Noční acrobacie

Moje lásky, věděla jsem že mi budou chybět, fotku ostatních bohužel nemám

Můj akcident s palmou. Tak teď se mi vymstilo chodit tu bez bot. Ve tmě jsem vyrazila mezi palmy čůrat. To proběhlo bez nejmenších potíží, ale! První krok a bylo to. Jehličky zabodlé v noze, snažím držet balanc a chytám se palmy, leč se na ni nabodávám a aby to nestačilo tak i po druhé, lepší než spadnout do píchanců celá.