Dokud nezměníme stav své mysli, budeme znovu a znovu vytvářet v podstatě stejný svět, se stejnými...

Když jsem si tento citát přečetla, usmála jsem se...protože bych mohla sama vyprávět co jsem vše zažila. Ale kdybych napsala své zkušenosti...asi bych i pár lidí postrašila. Jenže nelze lidem ukazovat pořád ty krásné věci, protože osobní rozvoj je převážně i nehezký...tedy, záleží na úhlu pohledu že jo. Ruku na srdce, kdo z vás začal s osobním rozvojem kvůli tomu, že byl na samém dnu?

Začínají se na tomto světě rychle zrcadlit naše nezpracované věci. A to dost ve velké míře. Byla doba, kdy jsem si říkala že se z toho asi zblázním... neboť jsem měla hodně kostlivců ve své skříni.

Měla jsem těžké deprese. Místo toho abych spala, jako každý člověk...jsem plakala. Plakala jsem, protože jsem trpěla....vnitřně jsem trpěla, a nevěděla jsem proč.Klepala jsem se celá a nemohla někdy dýchat.Chtěla jsem si jednou v 5 ráno zavolat záchranku, jenže jsem se tak klepala, že jsem nemohla ani udržet telefon v ruce.Myslela jsem si, že umřu.Začala jsem mít strach úplně ze všeho.Nedokázala jsem pořádně ani vyjít ven.Myslela jsem, že je se mnou konec.Skončila jsem u omalovánek a u 3D origami kde člověk stříhal a skládal papírky - dnes se tomu směju, ale mě to v té době dost pomohlo. :) Začala jsem meditovat,ale meditace mi pomohla jen na chvíli.Nejhorší to bylo těsně před menstruací a pár dní s menstruací - protože se vše prohloubilo. Hodně lidí si klepe na čelo když se mu svěříte s tím, co prožíváte a řekne vám ať si dáte třeba čokoládu a nebo alkohol se slovy: To víš,nesmíš si to tak moc brát!
Jednoho dne jsem byla nachystaná a kráčela směrem k psychiatričce. Stála jsem před jejími dveřmi, ale najednou jsem se otočila. Ne...nechci skončit s antidepresivy na celý život! I když je to pro mě těžké, já to nějak zvládnu a bez léků. Při cestě k psychiatričce jsem si uvědomila že musím jít stále v před ve svém životě a začít něco vytvářet. Přišla doba, kdy se mi z velké části vypnuli úplně emoce a nemohla jsem je vůbec zpět aktivovat.
Co mi pomohlo? Ukončit věci, které už v mém životě nefungují a dát prostor novým věcem.Samozřejmě hlavně to byl osobní rozvoj. Začala jsem se naplno věnovat osobnímu rozvoji.Meditovala jsem každý den a svět se mi postupně obracel. Jednou jsem se usmála nad tématem: přitáhněte si svého vysněného partnera. To jako vážně?No zachichotala jsem se ale pak jsem si řekla že to zkusím... Začala jsem si ho vizualizovat....no za týden se objevil ON! Můj vysněnej princ se kterým teď makám:) Je to neskutečné,ale pravdivé.Přítel se mnou dokonale rezonuje až člověku přijde, že nejspíše sní. :D

Přítel mě obohatil v osobním rozvoji tím, jak se dělají terapie a o práci s podvědomím.Vyhodila jsem si pár věcí z podvědomí sama,přeprogramovala,nechala si udělat u přítele terapie,které byli pro mě odrazným můstkem k další vědomé práci a bylo hotovo. To se tak hezky čte a vypadá to, že je to lehký a rychlý...Ale je to opravdu velký kus odvedené práce.Jsem teď šťastná jako blecha a to vše bez antidepresiv.

Hodněkrát jsem si říkala, zda zákon přitažlivosti opravdu funguje, i když mi vesmír přivedl mého vysněného partnera...stále jsem někde uvnitř sebe měla pochyby. Co se nestalo...začali se mé obavy zhmotňovat do reality.Nejhorší mou obavou bylo i to, že potkám mrtvolu. Psala jsem o tom článek, pokud chcete vědět celý tento příběh. https://www.cestazasnem.com/blog/jak-prekonat-trauma Ano...taky že jsem jí potkala. To byla moje živá noční můra, ale už jsem nepochybovala že zákon přitažlivosti neexistuje! Protože se toto setkání stalo tak, jak jsem si to představovala v mých nejhorších obavách. Partner mi musel udělat na tuto příhodu terapii. Ale to bohužel nestačilo.

Začali se mi dít brutální věci. Na youtube,facebooku,ve filmech na mě začali vyskakovat mrtvoly. Musela jsem se tomu už s přítelem smát. Dokonce i moje mamka,která přišla ke mě na návštěvu začala mluvit o tom jak se její soused oběsil, jak ho někdo našel a jak někde jinde asi týden nechali otevřené okno, protože tam našli mrtvolu, kterou museli vzít i s kobercem, protože byla rozpadnutá. Na procházce jsem zase vídala ve větším množství přejeté zvířata. Vzpomeňte si teď na ten citát,který je na obrázku. Partner mi musel udělat terapií aby jsme se dopátrali po původu... kořenem této obavy a tohoto zrcadlení bylo to, že mám strach ze smrti. Hurá! Příčina se odstranila a svět byl zase růžový, takový jaký jsem si ho vytvořila. :) Člověk musí pochopit že stav jeho mysli hraje velice důležitou roli v jeho realitě a to bez vyjímek.

Napsala Leníčka :)

https://www.cestazasnem.com/