Den, kdy našla realitu světa, ten den se v srdci hluboko pohřbila nevinnost malé dívky, která byla poprvé překvapena, když si uvědomila, že k tomu, aby přežila, musí být vyrovnaný se sobeckým světem. Musíte trochu zlomit život, abyste žili.
Snažila se o dokonalý a fascinující život, ale život může být nespravedlivé na to, abych učil své drsné lekce v tak jemném věku, když se jen snažila pochopit sama sebe. Lidé z dětství ji naučili, aby se chovali velmi klesajícím způsobem, říkali jí, že život se stává krásným jako ona, jakmile vyroste. Byla přivedena k tomu, aby věřila v falešné emoce světa a přinášela břemeno malým ramenům, které ani nevěděly, jaká láska a vztahy jsou.
Byla uvěřena ve věcech, které ji jen uchvátily myslí a ohraničovaly ji, aby se zavázala svému. Nikdo jí neřekl, aby se nejprve milovala sama a žila život, ale požádala ji, aby byla milá všem. Všude, kam šla, snažila se být nejlepší dívkou, aby mohla vnášet návyky, které kolem ní lidé kolem.
Během svého dětství snívala o tom, že vytvoří svět plný soudržnosti, kde budou všichni spolu, bez ohledu na to, jak moc bojují, ale že malé bitvy nebudou mít vliv na jejich vztahy a oni by se rádi každý jiný šťastně až poté.
Snažila se změnit svět, měla naději, že jednoho dne se tento svět stane tak dokonalým jako její sny, stejně dokonalý jako láska k její matce, ale ona se mýlila, protože někdy se tato naděje navždy ztratila a ta zanechala hlubokou jizva v mysli a srdci; zotavující se z ní byla noční můra, kterou nikdy nedokáže překonat.
Když viděla pocity nenávisti a sobectví mezi svými blízkými, vytvořila strach v její mysli žít život. Nedokázala přijmout životní skutečnosti a časem se dozvěděla o životě a vztazích, které pro ni byly překážkou, a ten den pochopil skutečný význam "dospívání".
Jak rostla, uvědomila si také, že existují pohádky, ale potřebujeme je vnímat jinak pro naše vnitřní uspokojení. "Kdysi dávno" je realita, zatímco "šťastně někdy po" je mýtus!
