Kolo

Můj nejoblíbenější dopravní prostředek je jízdní kolo. Stroj, který tvoří jednotu s jezdcem. Stroj, který je prodlouženýma nohama a rukama člověka. Stroj poháněný silou svalů a řízený vůlí.
Mám rád, když ho můžu osedlat a vyrazit do krajiny. Mám rád vítr ve vlasech, slunce v zádech, rychlost a požitek ze zdolání stoupání a dosažení cíle cesty pomocí vlastních sil a schopností.

Kolo mi dává pocit svobody, je jen na mě, kam a kdy vyrazím. Poskytuje mi i pocit zdraví. Je to jakýsi upgrade lidského těla.

Když je v dobrém stavu, přede jako spokojená kočka. Všechny díly spolupracují a posunují mě vpřed k cíli.
Pokud však někde skřípe, žízní po oleji či hladoví po vazelíně, běda jezdci. Už to není dokonalý stroj, ale mučidlo člověčí. Jízda na takovém kole je utrpením a nepřináší žádné potěšení.

Jeden čas jsem jezdil na kole i do práce, každý den podle počasí. V hustém městském provozu mi ale kolo nepřinášelo moc radosti, spíš mě stresovalo, abych někoho nesrazil či aby někdo nesrazil mě.
Nechal jsem si proto kolo jen pro radost. Na kole můžu jet prakticky všude tam, kde bych mohl jít pěšky a přitom je mnohem efektivnější v rychlosti cestování.
V poslední době své kolo zanedbávám, kvůli nedostatku času. Ale když ho jednou za čas vytáhnu, má radost z projížďky je o to větší.

Rád cestuji i jinými prostředky, mám zajímavé zážitky z MHD, ale o tom až příště v jiném článku ;-)

A na závěr troška vtipu ;-)

Zdravá barva ve tvářích? To je jenom zdání!
Za to všechno může - PUMPOVÁNÍ

Víte, proč půjdou cyklisté do nebe?
...Protože se vzorně starají o svoje duše!