9.11.2018 Dunsmuir - California
Putování po PCT končí, rozhodla jsem se navštívit Redwoods NP. Měla jsem doporučení a cesta vedla čistě na západ.
Zanechali mě před sportem, kde jsem chtěla koupit tohle
Vlivem strachů rodiny o mě a mého většího pocitu bezpečí, jsem chvíli uvažovala o koupi.
Umí to odeslat informace o tom, kde pohybujete, zprávu ok, SOS. Přátelé mohou vidět trasu, kde jste chodili. Ale!! Je to děsně drahé. Tenhle typ 350$ plus měsíčně od asi 15$ výš. Typ od jiné firmy 150$ plus 150$ za rok.
Po dlouhém dilematu sem si říkala, že to je obchodování se strachem. Nechám to osudu a ochraně boha.
Stejně teď už mě tady túra v divočině nečeká a kdyby bylo nebezpečí od lidí, tak max. by mě jen dohledali..
Můj stopovací spot
Dostala jsem se stopem až k Visitor centru.
Tam jsem se z nich snažila dostat informaci, který trail je nej. Jedna slečna moc sdílná nebyla. Jiný pracovník mi pak pomohl s plánem a ještě se u toho zmínil o Praze.
Blbé bylo, že jsem předem musela vědět, kdy v jaký den budu na určitém místě kempovat.
Poprvé jsem platila na své cestě za ubytování a to 5$, alespoň byla sprcha.
Pokračovala jsem s klukem, kterého jsem si před tím stopla. Vyrazili jsme do středu parku na krátkou procházku.
Ty stromy byly fakt magický, tak čerstvý vzduch..
Pokud nemáte čas, můžete vyrazit jen autem skrz park
Big tree - jeden z největších drobečků tady
Můj milej spolucestovatel. Ještě si se mnou dal véču než mě opustil.
Příjemný kemp u oceánu (dělá čurbes jako dálnice)
Další den jsem vyrazila na trail Fern Canyon
Cestou byla divá zvěř
Fern Canyon
Rozhodla jsem se pak pokračovat přes les a nevracet se hned zpět na Coastal trail
A zpět k oceánu. Pořád jsem ho ještě neviděla. Strašili, že cesta úplně podél není možná kvůli zvýšeným vlnám. Navíc jsem si uvědomila, že safra nestíhám dojít do dalšího kempu.
Došla :). Skoro za tmy.
Podařilo se to díky šťastnému stopu. Hodili mě, jak nejbliže to šlo.
Stihla jsem díky tomu západ ☀️. Juch, konečně Pacific.
Oheň byl fakt mini, najít dřevo byl zázrak.
K tomu se mi nezdáli ostatní spolukempující. Opravdu na hikery nevypadali.
Abych měla v noci klid, zašla jsem se seznámit s otázkou, zda tu nemaj nějaký kámen (chápej, pro nahřátí do spacáku). Tak jsem už podruhé strávila večer bohulibými diskuze. Ten, co mi přišel víc zvláštní.. tak se ukázalo, že je z Austrálie.
Pokračování bylo téměř podél oceánu
Na pláži jsem si zameditovala a pokračovala dál
Čekal mě poslední naplánovaný kemp. Bohužel cesta k němu tak blbě značená, že jsem to musela vzdát. Po bloudění a dumaní jsem se rozhodla jít trochu nazpět a nabrat na záchodcích vodu.
Co se přihodilo a ovlivnilo to mé plány na dalších 9dní, se dozvíte v příštím díle.