Já o kryptoměnách fakt často nepíšu...

Napadá mě taková historická paralela. Kryptoměny nejsou podvod. Akcie taky nejsou podvod. Moje mysl se ale zatoulala do října 1929. Ano, vzpomněl jsem si na Černý pátek ne Newyorské burze. Tedy, on se neudál v pátek. A taky cesta k němu začala už v roce 1918...

Ale hezky popořadě. Po I.světové válce zase jednou přišla nová doba. Bylo nastartováno období věčné prosperity a růstu. To se stává zhruba ob dvě generace. Když umřou skoro všichni, co si pamatují, jak skončila ta minulá doba věčné prosperity a růstu... Mojžíš vedl židy pouští taky 40 let.

Tak nám tedy skončila I.světová válka. Evropa je na mizině. USA se nově proměnily ve světovou supervelmoc Number One. Každý tu má přeci právo na bohatství...

Dějí se věci. Zavádí se prohibice (1919). Ženy dostávají volební právo (1920). Obojí souvisí. Mezi obrovskou záplavou technických vynálezů se objevují i vynálezy a pokroky v oblasti ekonomické a společenské. Jednou z těch novot je SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR. Do té doby věc naprosto neznámá. Každý rozumný lichvář, tedy bankéř, vyžaduje do té doby nějaké ručení. Od toho jsou tu zastavárny. Podnikatelé ručí majetkem. A teď najednou POŘIĎ SI DNES A ZAPLAŤ POZDĚJI. (Heslo vzniklo právě v té době.) Ale to je přeci šílené, ručit budoucími příjmy...

Státy jdou příkladem. Za I.světové války vzniká státní dluh. Tak to bylo za každé války. Ale zatím po každé válce byl dluh umořen, nebo stát vyhlásil bankrot. Teď se najednou s dluhem existuje vesele dál... Že prý Německo všechno zaplatí. No sorry jako... Z čeho?

Navíc státní dluh si dříve kupovaly jen velmi úzké vrstvy těch nejbohatších. Za I.světové války kupují "Dluhopisy svobody" i chudší vrstvy. Získají určitou zkušenost s vlastnictvím cenných papírů. Stříhají kupony, dostávají úrok...

A dojde ke katastrofě. Spotřebitelský úvěr se používá na nákup akcií. Je to přeci naprosto bezpečný zisk. Mezi rokem 1920 a 23.10.1929 akciový trh jako celek jenom stoupá. Mezi lety 1928 a 1929 o 50%. Copak to někdy může být jinak?

Vládnou liberální republikáni. Tedy volná ruka trhu. Že se pár bankéřů domluví, napumpují nějakou akcii, prodají retailu a akcie se zhroutí? A? Tak to zkuste taky...

Několi z těch nejosvíceněnjších vyvedou své peníze z burzy ještě před říjnem 1929. Třeba John Kennedy. Otec nějakého JFK...

Ve středu 23.10.1929 se něco stalo. Nikdo dodnes neví co a proč. Toho dne se akcie zhroutí. Začátkem dne. Pak už jen makléři bloudí burzou a nabízejí si balíky akcií za zhruba třetinu včerejší hodnoty. Ale nikdo je nekupuje.

Ve čtvrtek zasedá krizová rada bankéřů. Firma J.P.Morgan to má na burzu ve Wall Street přes ulici. Po skončení porady vyrážejí největší finančníci do budovy burzy a osobně nakupují ohromné balíky akcií. Novináři okamžitě sázejí zvláštní vydání: "Nejbohatší kupují!" Panika je skoro zažehnána. V pátek a v sobotu je provoz burzy cenově skoro normální, i když násobně silnější.

Ale jsme v roce 1929. Telegrafní a telefonní linky jsou zahlceny. Mimo New York skoro nidko neví, co se děje. A nechápe... Drobní makléři z maloměst ztrácejí nervy. Houfně vypovídají obchody "na páku". (Tehdy je nejobvyklejší investovat 25% vlastních a 75% půjčených prostředků...) Makléři žádají po svých klientech vyrovnání úvěrů, případné zrušení pozic.

Vypořádání obchodů ze středy až soboty trvá tentokrát do časných raních podnělních hodin. Computery neexistují. Psací stroje burácejí, tužky sviští... Zaměstnanci burzy jsou v pondělní ráno se silami na dně.

Za pár hodin se rozpoutá peklo. Všichni venkovští makléři sypou na burzu prodejní pokyny. Burza se technicky hroutí. Zaměstnanci padají v chůzi a usínají. Ti nejbohatší vyčerpávají své veškeré intervenční prostředky po pár minutách. Je konec. Krach. Všechny akcie jsou bezcenné. I ty těch nejzdravějších podniků. Lidé v ně právě přestali věřit.

Makléři krachují. Jejich klienti krachují. Banky preventivně vypovídají úvěry, kontokorenty, revolvingy. Podniky nedostávají půjčky na výplaty, na dokončení rozpracovaných zakázek. Několik bank se hroutí. Lidé přestávají bankám věřit. Začíná run na banky. Do konce roku 1929 jich 2.500 krachuje. Žádný fond pojištění vkladů samozřejmě neexistuje. Dalších 1000 bank zkrachuje v roce 1930.

Je tu krize. Hospodářská krize. Krize důvěry v systém. Rozlévá se globalizovaným světem. Opravdová nouze a hlad. Bezvýchodnost. Včera bohatí, dnes žebráci. Hlavně ti starší dobrovolně odcházejí ze života.

Svět už není, co byl. Nastupuje nacismus, posilují fašismus, komunismus, militarismus. Slibují novou dobu. Období věčného blahobytu, prosperity a růstu...

Jářku, hledejte si paralely se současností každý sám. Já jenom trvrdím, že akcie samy o sobě nejsou žádný podvod...

Jo, kryptoměny... Dobrý nápad, ne? Ale nehromadí se v rukách těch bohatých?

A ještě. Za krize 1929 až téměř 1938 zchudla jen hrastka těch nejbohatších. Většinou zchudla střední třída a ti nejchudší. Dějiny se pořád opakují.