Mistr plavčí

Ze samé radosti, že se mi busy.org nějak rozběhlo... Mám v sobě hluboce zakořeněnou křivdu z dětství. Ve třetí třídě jsme chodili na povinné plavání. Byl jsem tehdy velmi dobrý plavec.

Jezdil jsem k dědovi na mlejn. Děda a rodiče mě naučili plavat, protože to pro mě bylo bezpodmínečně nutné, abych tam přežil. Pořád jsem byl naložený ve vodě. Potápěl jsem se do jeskyní, co měyi vstup pod vodou...

Takže až přišly jakési zkoušky, věděl jsem, že levou zadní získám Diplom delfína za uplavání 200 m. Ale oni mě nenechali plavat 200 m! Nechali mě jen 50 m a dali mi Diplom kapra! To ponížení! Skoro 50 let to v sobě nosím...

Vzpomenu si na to, vždycky, když vidím někde plavčíka. Někde jsem se dočetl, že správně je to mistr plavčí... A včera jsem byl se synem v Aquaparku Šutka.

Raději chodím do Letňan. Je to tam trochu špimavější. Ale je tam v podstatě jen bazém, krátký tobogán, vířivka a divoká řeka... Na Šutce je navíc spousta skluzavek, tobogány dva a už uvedené atrakce jsou třikrát delší, větší, zajímavější...

Takže děti chodí na Šutku a já sichodím v klidu plavat do Letňan. Ale když se starám o sny, tak musím taky na Šutku, ale to už se zamotávám... Tak je to tam moderní, nepřehledné... V Letňanech mají plavčíky dva a na Šutce asi dvacet a stejně to nemohou moc kontrolovat...

Syn šel na tobogán. Ten je pro plavce starší 10 let a vyšší 120 cm. Syn má 136cm, plave mizerně a je mu sedm a půl... Ale můžete na tom tobogánu běžně vidět tříleté děti, i mladší na břiše svých rodičů. Kterýžto způsob sjíždění je samozřejmě zakázán...

Starší šedovlasý plavčík, asi důchodce, na nás po sjetí zakřičel: "Už ne, je malej!" Napřed mě napadlo, co že to prudí... Ale on udělal přesně to, co udělat měl, od čeho tam byl. Naopak, ti mladší, kteří si ničeho nevšímali, ti porušují své povinnosti.

Ona je to samozřejmě pohoda, dokud se nic nestane. A ten starý pán rozliší sedmileté dítě od desetiletého. Má zkušenosti...

Mimochodem je to někdy složité. Jako učitel bych s tím měl mít zkušenosti. Ale poznat, jestli je holčičce 12 nebo 30, to je dost problém i pro zjušené oko. V plavkách je to trochu snazší, ale když se obleče a hlavně nalíčí...

Vzpomínám si na nějaké týrání dětí, kdy se osoba asi třicetiletá, Anička?, vydávala za dvanáctiletou... A pak uprchla do Norska a vydávala se za školou povinného chlapce... A laická veřejnost se ptala, jak je to možné... Velmi dobře je to možné!

Já se s tím plavčíkem vlastně plně ztotožňuji! Chovám se stejně. Už jste někdy jeli někudy, kde je dopravní omezení a snížená rychlost? Všichni by jeli, ale vpředu to brzdí nějaký blbec, který tam, kde je 30 km/h jede 40, kde je 50km/h jede 60 a na 80km/h tam má 90km/h... No prostě zdržuje všechny řidiče... Tak ten blabec jsem určitě já.

Dura lex, sed lex. Hloupý zákon, le zákon. Kdo jsem já, abych se povyšoval nad zákon a rozhodoval, kdy ho budu dodržovat a kdy ne? Ovyhláškách a nařízeních to platí taky. Dobře. U některých zákon i rozkazů, které jsou proti lidskosti, se do toho dá zatáhnout svědomí a je povinností je porušit. (Za okupace bylo morální povinností porušovat protižidovské zákony.) Ale nebudu zpytvat svoje svědomí kvůli tom, jestli mám na třicítce jet třicet...

A taky jsem se nehádal s tím plavčíkem., Má pravdu. Ale myslím, že ostatní se sím hádali. A že tam dlouho nevydrží. Budou na něk stížnosti.

Dodržovat pravidla se na tomto světě nevyplácí. A nábožensky to rozvádět nebudu. Dneska jdeme do ZOO.

@cleverbot
@banjo