Cestování v čase, s Chronem a Kairem

Studium má jednu obrovskou výhodu. Během prázdnin máte minimálně dva měsíce volného času, který můžete strávit tak, jak chcete. Na dva měsíce se vlastně hodíte do Kairosu. Tedy až do doby, kdy podle Chronosu začíná nový školní rok.

Originál obrázku: Pixabay – CC0 licence

Kdo neví, co je Kairos, tak to je označení času, které se neměří časem, ale dle subjektivního zvážení, zda na nějakou událost už je čas, nebo ne. Naopak Chronos se měří časem na hodinkách a datem v kalendáři. Chronos je velmi důležitý v práci. Pokud si dají všichni schůzku v 9 hodin, pravděpodobně tam také v 9 všichni budou. Kdyby se ale rozhodli potkat až budou mít pro schůzku podklady, Petr by tam byl už v 8, Jarka s Honzou kolem 9 a Jiřina by přišla až po obědě. Kairos je naopak takový příjemnější pro život a mnohdy také účelnější. Špagety vyndám z vody, až budou al dente, ne po 8 minutách, jak se píše na sáčku. Obilí sklidíte, až uzraje, ne podle data v kalendáři - které vám ale může napovědět. Vstávat o prázdninách nebudu v 7 hodin podle Chronose, ale až budu vyspaný, tj. podle Kaira, což může být třeba v 9.

Když jsme někde na cestách, trochu se v nás bijí právě představy Chrona a Kaira. Každý tu hranici protíná někde jinde a když cestujete, je dobré mít s sebou přátele s podobným náhledem na situaci. Právě extrémy mohou způsobovat třecí body na tak skvělém místě, kterým je dovolená nebo právě prázdninová cesta.

Chronický Chronik vás nutí vstávat podle budíku, protože hned po něm musí být snídaně, kterou je dobré stihnout před odjezdem autobusu do centra vaší dovolenkové destinace. A ten autobus jezdí po půl hodinách a vy přece chcete vidět na své dovolené co nejvíce historických památek a míst, no ne? Tak šup šup, vstávat, spát můžete přeci doma. Není čas ztrácet čas!

Musím přiznat, že v některých skupinách tuto funkci zastávám já, protože mám rád využití času stráveného na dovolené, spánek a odpočinek je přeci také dobré naplánovat 😊. Ale mám kamarádku, se kterou si v tomto nezadám, ta má naplánován každý krok a jakékoliv odchýlení od plánu je důvod k výměně názorů, to už je trochu moc na všechny ostatní, kteří se přijeli dovolenkovat ve smyslu „dovolovat si, co běžně ne – spát, být v klidu, relaxovat, nestresovat se“. Ale zase tito lidé umí dobře plánovat čas.

Ano, pak jsou tu Kairaři, vyhranění extrémní Kairaři, kteří si pospí, tam zarelaxují na lavičce nebo na trávníku v parku. Ač bylo v plánu stihnout během dne 3 muzea a 4 katedrály, proč si nezajít na chvíli relaxu na 1 Guiness do pubu? Muzea stačí 2 a katedrály jen ty po cestě. Pár takových chronických také znám, ač nemám problém se změnou plánu a na dovolené taky chci relaxovat, proč si musí dávat cigárko právě v moment, kdy musíme vyrazit na tramvaj, která jezdí jednou za čtvrt hodiny a vy víte, že ji tak tak stíháte? Cigárko si může přeci dát až vystoupíme z tramvaje.

No, a právě studenti mají v tomto obrovskou výhodu. Během těch dvou měsíců prázdnin se mohou vydat na cestu stopem, protože jim nevadí, že třeba dvě hodiny je nikdo nevezme a cesta, která by trvala autobusem 4 hodiny trvá třeba i 4 dny. Ano, druhým důvodem, proč třeba jedou stopovat, že nemají moc peněz na rozhazování a chtějí je ušetřit na zajímavější věci než autobus.

Není to však jenom na dovolených, nějak si organizovat čas jsme nuceni po celý rok. Někdo to zvládá lépe, jiný hůře. Ale i ten, který na dovolené viděl o muzeum a dvě katedrály míň může přijet nakonec z dovolené spokojenější, než ten co to stihl, vše je o subjektivních pocitech.

Dnešní uspěchaná doba nahrává spíše tomu, měřit vše podle Chronose. To vás sice vede krátkodobě k vyšším výkonům, ale může stresovat nebo demotivovat. Ideální je asi najít nějaký kompromis, přeci jenom žijeme ve střední Evropě a v 21. století, takže trochu toho řádu nám nezaškodí. Nic se ale nesmí přehánět! Ani čas!

A co vy? Našli jste se v tomto článku? Podle čeho se raději řídíte?