Columbia 1.část Guatapé a jeho boží řeky, zahalený Medellin a jeho známá lanovka

13.3.2019 - 1.4.2019
V tomto příběhu se pokocháte pohledem na Guatapé, omrknete zda má cenu stavovat se v Medellinu a možná se jako já podivíte, kde všude se dá kempovat.

Ráno, teda skoro v poledne, jsme dorazili do Turba. Už lepší loďkou, naštěstí.

Vyrovnala jsem dluh a loučíme se s Indem. Mimochodem ATM si účtuje asi 5%.

Musím přiznat, že jsem byla pořád nabroušená. Chudák Johny to trochu schytal. Uvědomila jsem si zpětně, že byl čas, se na čas rozdělit. Trochu si užít opět sólo cestování a zvýšit nám trochu šance na stopa. Když jsme se v Kostarice viděli poprvé, věděla jsem, že se potkáme znova a že spolu zdoláme cestu do Kolumbie.

To odpoledne jsme moc daleko nedostopovali. Stopla nás moc milá, zřejmě pobožná právnička. Dokonce pozvala na pití. Mě to pak nedalo a zkusili jsme ještě kousek stopovat, už se stmívalo a nakonec, představte si, nám zastavilo taxi a že nás vezme zadarmo!

Poprvé spím u hasičů! Super kemp, sprcha, snaha se dorozumět, WiFi..

To by bylo, aby neměli kočku i s koťaty :)
Mimochodem, bylo to poprvé, ale rozhodně ne naposled. Díky Johnymu jsem se dozvěděla, že je to v centrální a jižní Americe normální.

Když jsme se ráno rozloučili, stopla jsem motorkáře. Policistu. Ten jel až do Medellinu. To jsem si bohužel neuvědomila, co mě čeká. Min. 6hodin do Medellinu, přes hodinu po něm. Naštěstí byly mini zastávky. Bylo to od něj moc milé.

Cesta vede přes krásné vrcholky

Medellin, aneb, jak mě donutili vzít si zapatos (boty)

Tak teď k těm botám. Na začátku Kolumbie jsem prohlásila, že budu dělat rekord Kolumbii bez bot. V Medellinu mi to pěkně pokazili. Při mé zpáteční cestě z lanovky mě zastavil policista a prý něco ve stylu, že v normách metra je, že musíš mít boty. Na to nastala situace, kdy do vysílačky začal něco hlásit, bylo to slyšet po celým metru :D. Zřejmě sháněl překladače. Holt jsem si ty boty vzala, ale zpětně toho litovala, mohla to být docela sranda. V tu chvíli jsem holt se svým časovým limitem nechtěla riskovat, že mě vyhoděj z metra. Minimálně mi ale mohli ukázat, jak to tam píšou, pokusit se tvrdit o mém rekordu a že je to mé náboženství.

Ale i tak za ten výhled z jejich metro-lanovky to stálo za to :).

Smogu tu je bohužel dost

V Medellinu jsem měla možnost zůstat u rodiny skvělých dvojčat, co jsem měla před rokem v družině. Bylo mi tam báječně, bývala bych tam zůstala o noc déle, ale tlačil mě čas a Medellin si mě nezískal.

Výhled z bytu

Cestou na metro

Lanovkami až do parku Arví, když budete mít víc času, stojí za to ho projít. Já bych kus prošla, ale můj orientační smysl zazmatkoval a dostala jsem po silnici k východu místo naopak. Ještě jsem dostala zadarmo drink od jednoho milého dědy, se kterým jsme se v lanovce na sebe usmívali.

Cesta lanovkou nad parkem

Jen jsem s cedulkou mávla na první auto a už měla odvoz skoro až do Guatapé. Jedno auto páru z Panamy a hurá stoupat na vyhlídku. 18000pesos (asi 6$) vstupné.

Trochu jsem tam působila jako blázen stoupat nahoru s batohem

Tohle za to stálo, úžasné místo.

Samozřejmě bez bot

V dálce helikoptéra

Cestou do městečka

Kopečku se říká Peňón de Guatapé

Městečko samotné překvapilo ještě víc, snad hezčí než mnohá evropská města,

Roztomilá zákoutí

Večer jdu spát na vyhlídku.

Konečně jsem si udělala guacamole :) teda aspoň jeho napodobeninu

#solocestování #sologirl travel #travelaroundworld #hitch-hiking #stopem #Columbia #Guatapé #

Předchozí díl:
https://steemit.com/panama/@hippieprincess/panama-5-cast-z-panami-do-kolumbie-jak-na-to-zivot-bez-aut-u-kmene-kuna

Má Fcb page www.facebook.com/nastopu
Ať víte o nových příspěvcích :) případně tam sdílím i aktuální stav, kde se nacházím.